Především v důsledku nástupu komunismu u nás k potrestání pachatelů romského holocaustu či excesů doprovázejících vyhnání v podstatě nedošlo. Jak tomu bylo s nacistickými zločinci v Německu?
Pro mnoho obyvatel Brna neznamenalo osvobození konec utrpení, ale spíše jeho eskalaci. Přitom „vyvedení“ německy mluvících Brňanů v posledních květnových dnech roku 1945 nebylo jediným bezprávím, které se těsně po válce v Brně dělo.
Na skále za Morkou se tyčí kříž, který připomíná neobyčejný, a přesto pro svou dobu typický osud. Na příběhu samotného kříže se zase ukazuje, jak otevřeně a lidsky se dnes česká společnost staví k nepříjemné historii.
Málokterému hlasování brněnských zastupitelů se dostalo takové pozornosti jako přijetí Deklarace smíření a společné budoucnosti. Psalo se o ní i v německojazyčných mediích, přitom podobné prohlášení vyjadřující lítost nad násilným koncem soužití obou národností v Brně rada města přijala už v roce 2001 v reakci na výzvu sdružení Mládež pro interkulturní porozumění. Dne 19. května 2015 však deklaraci po tvrdé diskuzi odsouhlasilo přímo zastupitelstvo.
„Krásné. Tomu říkám vyrovnávání se s minulostí,“ píše se v diskuzi pod reportáží z Pouti smíření na webu prestižního rakouského deníku Der Standard. Podobně zabarvená je také většina reakcí čtenářů pod rozhovorem s organizátorem Pouti smíření, který Der Standard zveřejnil v den akce.
Níže najdete všechny důležité informace o Pouti smíření, a to včetně odjezdů autobusů z Brna před začátkem i v průběhu akce. K Pouti se můžete libovolně přidat či se od ní odpojit, a to nejen díky zvláštním autobusovým linkám, ale také veřejnou dopravou.
Události v průběhu a po konci války změnily naši zemi a zvláště Brno k nepoznání. V desetiletích vlády jedné strany, která sama byla jedním z hlavních aktérů poválečných let, ovšem nebyla objektivní reflexe této doby možná. Kolik času jsme tím ztratili, je zřejmé pohledem do (západního) Německa.
Násilí proti německy mluvícím obyvatelům vypuklo okamžitě poté, co se Brnem prohnala fronta. K šokujícím scénám docházelo v ulicích a především v internačních táborech po celém městě, vrcholem těchto excesů však byl pochod smrti, který započal 30. května 1945. Nařídil jej brněnský národní výbor, v němž hráli vůdčí roli komunisté. Takzvaný Košický program Národní fronty, tedy sdružení jediných v poválečném Československu povolených stran, sice ukládal jejich rovnoměrné zastoupení v národních výborech, avšak komunisté v tom brněnském – v rozporu s uvedeným programem – obsadili hned dvanáct ze třiceti mandátů.
Hned tři akce pásma Rok smíření pořádá tento čtvrtek, tedy 21. května, Knihovna Jiřího Mahena. V 17.00 si můžete poslechnout autorské čtení Kateřiny Tučkové z románu Vyhnání Gerty Schnirch. Kniha i její adaptace Divadla Feste a HaDivadla se velkou měrou zasloužila o rozšíření povědomí o poválečném násilí v Brně. Román v roce 2010 získal Cenu čtenářů Magnesia Litera a byl také nominován na Magnesii Literu za prózu, na Cenu Josefa Škvoreckého a Cenu Jiřího Ortena.
Svého druhu prologem k Pochodu smrti z Brna bylo vyhnání německy mluvících obyvatel z jejich domovů, ke kterému došlo již 11. května 1945. Z rozkazu velitele brněnské Národní bezpečnostní stráže, bezprostředně po osvobození vzniklého policejní útvaru, byli ještě tu noc staří lidé, ženy a děti ubytováni po všemožných veřejných budovách či v šesti internačních táborech, ve kterých už byli drženi dospělí muži na nucených pracích.
Moravská zemská knihovna připravila tematický web, který připomíná sedmdesáté výročí osvobození Brna. Na adrese osvobozenebrno.mzk.cz zpřístupňuje online autentické digitální verze všech čtyř novin vydávaných ve městě v období dramatických květnových událostí. Digitalizované dokumenty jsou navíc doplněné krátkými texty, které je uvedou do dobového kontextu. Akce je součástí programu Rok smíření, který pod záštitou Magistrátu města Brna připomíná přelomové události roku 1945.
Již po deváté se letos koná připomínka divokého odsunu německojazyčných obyvatel Brna na výročí historického Pochodu smrti, tentokrát ovšem v opačném směru v symbolice gesta usmíření s tragédiemi minulého století. Pouť bude završena na Mendlově náměstí za účasti primátora města a dalších osobností včetně pamětníků.
Při příležitosti sedmdesátého výročí konce druhé světové války si připomínáme také holocaust. O době tehdejší i současné jsme si povídali s dvěma pamětníky.
V neděli 26. dubna 2015 uběhne 70. let od osvobození města Brna. Ačkoli Rudá armáda vnikla do brněnských předměstí již o dva dny dříve, centrum města si na vymanění se z pod vlády hákového kříže muselo počkat. Stejně komplikovaná byla také situace na severních předměstích, kde stále probíhaly boje. V Kině Art je při této příležitosti připraven speciální program, který tematizuje válku a především její konec, dobu, kdy stále ještě přetrvávala nejistota a strach.
Naše město se osvobození dočkalo až na samém sklonku války. Pohnuté jaro 1945 přibližuje výstava Konec vlády hákového kříže v Moravském zemském muzeu.
Projekt představuje průběh posledního válečného roku na území Moravy, který vyvrcholil útokem 2. ukrajinského frontu Rudé armády na jižní Moravu. Operace vojenskými historiky nazývaná jako bratislavsko-brněnská byla zahájena 25. března 1945 překročením středoslovenské řeky Hron.
Pokud není uveden autor, za správnost a odbornost původních českých textů odpovídá pořadatel události. Pro aktualizace a změny informací na webu uváděných prosím kontaktujte webmaster@ticbrno.cz, děkujeme.