Facebook

Hledáme pamětníky. Zn.: Za pět minut dvanáct

Události v průběhu a po konci války změnily naši zemi a zvláště Brno k nepoznání. V desetiletích vlády jedné strany, která sama byla jedním z hlavních aktérů poválečných let, ovšem nebyla objektivní reflexe této doby možná.  Kolik času jsme tím ztratili, je zřejmé pohledem do (západního) Německa.

Ve Spolkové republice začali být nacističtí zločinci a pohlaváři trestáni již bezprostředně po válce, byť samozřejmě mnoho z nich dostihla spravedlnost až o desítky let později, a někteří jí zcela unikli. Západoněmecká společnost se zpočátku bránila diskuzi o hrůzách nacismu a morální zodpovědnosti za ně. Za všechno mohl Hitler a pár jeho nohsledů, a už se k tomu nevracejme.

Změna přišla koncem šedesátých let, velkou měrou způsobena generační obměnou. Diskuze o nacismu se v západním Německu rozběhla naplno a obdivuhodně poctivě. Díky této katarzi i neustálé tematizaci nacistické totality netrpí dnešní německá společnost žádnými historickými komplexy, jaké se opět vynořují v některých zemích dnešní Evropy.

U nás se vypořádání se stíny minulosti zadrhlo už na začátku tohoto procesu. Za třetí republiky ani po únoru 1948 nebyla vůle, pachatele poválečného násilí vydat spravedlnosti. Dodnes z drtivé většiny nepotrestány zůstaly i zločiny, které se v padesátých letech děly v komunistických věznicích a lágrech. A o dozorcích z táborů v Hodoníně u Kunštátu a Letech u Písku ani nemluvě.

I po roce 1989 se diskuze o stínech naší historie rozvíjela jen velmi pomalu. Také proto, že stát vypořádání se s minulostí nijak významněji nepodporuje, mimochodem na rozdíl od SRN. Naopak se různí političtí aktéři neštítí bolestná témata zneužívat v předvolebním boji. Kostlivci ze skříní se tedy větší měrou vyklízejí až dnes, ruku v ruce s nástupem ročníků, které byly socializovány až po listopadu, studovaly v zahraničí a mají i díky internetu přístup k myšlenkám z celého světa.

Dnes, kdy jsme teprve schopni jim naslouchat, však řady pamětníků války a jejího konce povážlivě řídnou. Kdy, když ne teď, musíme zaznamenat mnohá dosud opomíjená svědectví pro poučení naše i příštích generací. Rádi bychom vás proto vyzvali, abyste se i vy zapojili do zachycení vzpomínek těch, kdo tuto dobu zažili. Máte-li tedy sami či ve svém okolí osudy, které by podle vás neměly zapadnout, napište prosím na níže uvedenou adresu. Vyprávění zaznamenáme a využijeme například v článcích na tomto webu či v akcích v rámci Roku smíření. Sesbíraná svědectví také budou předána historikům k případnému dalšímu zpracování.

Jaroslav.ostrcilik@gmail.com

603 160 520