Stolpersteiny: zakopni o vzpomínku
Potkáváte je i v brněnských ulicích, nenápadně zapuštěné do chodníku: dlažební kostky nesoucí měděnou destičku se jménem člověka, který v domě kdysi dávno bydlel, a s jeho osudem zhuštěným jeho do několika slov a čísel. Stolpersteinů či Kamenů zmizelých bylo instalováno už přes padesát tisíc v devatenácti zemích Evropy a svým způsobem tak tvoří největší pomník na světě.
První kámen byl vsazen v prosinci 1992 do dlažby před historickou budovou radnice v Kolíně nad Rýnem. Akce ještě nebyla součástí obsáhlejšího projektu, ale jen vyvrcholením několikahodinové umělecké performance k padesátému výročí deportace tisícovky Romů a Sintiů z města, která byla svého druhu „generálkou“ masovějších transportů Židů, a měděná deska nesla první slova příslušného Himmlerova rozkazu.
Autor nápadu, německý umělec Gunter Demnig, jej v následujících letech rozvedl do konceptu dlažebních kostek, které připomínají individuální osudy a jména odvlečených vrací na místa, kde žili. Důležitým aspektem projektu je právě roztříštěnost kamenů po celém městě. „U ústředních pomníků se čas od času pokloní honorace, veřejnost je ale spíše míjí,“ vysvětluje Demnig. „Na stolpersteiny ale narážíte po celém městě.“ Sloveso stolpern přitom znamená zakopnout, v tomto případě slovy autora „hlavou a srdcem“.
Některé konzervativnější židovské obce projektu vyčítají málo piety. S ohledem na jejich kritiku tak některá města – jako například Mnichov – osazování stolpersteinů ve veřejném prostoru nepovolují. Samozřejmě občas dojde i k poničení či vytržení kamenů neonacisty, na druhou stranu však v Německu funguje celá řada dobrovolnických iniciativ, které se o ně starají a udržují je.
Prvních 250 stolpersteinů v jejich dnešní podobě vystavil Demnig v Kolíně nad Rýnem v roce 1994 a začátkem roku následujícího je začal zasazovat do země, zprvu dokonce bez povolení úřadů. Dnes o ně zakopnete ve více než dvanácti stech městech a obcích. Prvních deset stolpersteinů v Česku bylo položeno v roce 2008 na pražském Josefově, další se nacházejí například v Ostravě, Olomouci, Kroměříži, Kolíně a dvě stovky kamenů také v Brně.
Projekt v Česku koordinují židovské obce, u nás se však do něj zapojuje také Sokol Brno I každoročním pokládáním kamenů za nacisty zavražděné členy své obce, a to bez ohledu na víru, kterou vyznávali. Sokolská akce je vždy tematicky zaměřená a letos je věnována čtyřem obětem z řad úředníků a vedení města v čele s meziválečným starostou Karlem Tomešem.
Foto: Michal Doležel
Text: Jaroslav Ostrčilík
