Muž ve větru dějin

Edvard Beneš se prý zasloužil o stát. Jenže o jaký? Málokterá postava moderních českých dějin vzbuzuje takové kontroverze jako druhý československý prezident. Jedni v něm vidí spoluzakladatele státu, osvoboditele a první oběť bolševiků. Jiní jej mají za Masarykův bledý stín, pomnichovského i předúnorového zbabělce, potažmo pachatele genocidy. A kdo ví, možná jsou všechny tyto pohledy platné stejnou měrou.

Edvard Beneš žil v mimořádné pohnutých dobách, byl vystaven obrovským tlakům a musel činit závažná rozhodnutí. Mohl či měl se v některých situacích zachovat jinak, a dokázali bychom to my? Kdo vlastně byl a kým dnes pro nás Beneš je, to je námět interaktivní debaty ve středu 4. listopadu v Sále Břetislava Bakaly, která bude od šesti podvečer živě přenášena na webu České televize.

Neváhejte v předpolí i v průběhu akce klást otázky a uplatnit svůj názor mailem, přes Facebook Roku smíření a během konání akce také prostřednictvím SMS na telefon: +420 724 549 813

Na pódiu budou diskutovat tito hosté:

Pavel Kosatík
Novinář a publicista je autorem dvou tuctů biografií a historických knih zabývajících se novodobou historií naší země, mimo jiné Osm žen z Hradu (1993), „Člověk má dělat to, nač má sílu“ – Život Olgy Havlové (1997), Gottwaldovi muži (2004 s Karlem Kaplanem) nebo České snění (2010). Stojí také za seriálem České století (2013).

Matěj Spurný
Jeden ze zakladatelů občanského sdružení Antikomplex, které významně posunulo polistopadovou reflexi poválečného odsunu, je spoluautorem výstavy Zmizelé Sudety či knihy Nejsou jako my (2012) o situaci menšin v prvních letech po únoru 1948. Od roku 2012 působí na Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR.

Michal Pehr
Historik a politolog působící na Masarykově ústavu AV se specializuje na dějiny první a třetí československé republiky a na vývoj českého politického myšlení a stranictví. Publikoval řadu studií v odborných časopisech a sbornících, je členem několika odborných společností či vědecké rady ÚSTR.

Attila Simon
Ředitel Fórum inštitútu pre výskum menšín v Šamoríně a vedoucí Katedry historie na Univerzitě Jánosa Selyeho v Komárně. Soustředí se na dějiny maďarské menšiny na Slovensku a je autorem mnoha monografií a vědeckých studií.

Moderuje:
Vladimír Kučera
Novinář a publicista je veřejnosti nejznámější jako moderátor a hlavní scenárista pořadu ČT historie.cs, stejně tak se však autorsky podílí na pořadu Politické spektrum a dříve na dokumentech jako Začátek konce, Labyrintem revoluce či cyklu Konečné řešení. Kromě toho píše do celé řady periodik a je držitelem několika významných ocenění za novinářskou, publicistickou a dokumentární tvorbu.