Krvavý srpen v Brně

Invaze vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 si v Brně vyžádala několik lidských životů. A umíralo se i při protestech, které proběhly v rámci prvního výročí invaze o rok později.

Okupace moravské metropole začala už 20. srpna pět minut po deváté večer, kdy na vojenském letišti v Tuřanech dosedl sovětský dopravní letoun An-24. Na palubě se nacházelo asi dvacet mužů v uniformách letecké společnosti Aeroflot, ve skutečnosti však příslušníků KGB. Ve tři ráno přistál čtyřmotorový An-12, ze kterého vyskákali sovětští výsadkáři. Během chvíle obsadili celé letiště, načež přiletělo dalších asi pětasedmdesát Antonovů plných vojáků.

Ještě za tmy z letiště vyrazili k hlavnímu nádraží, hlavní poště, k budovám krajského a městského výboru KSČ i národních výborů, k sídlům tisku, rozhlasu a televize. Obsazeny byly také významné vojenské objekty a větší úřadovny SNB a na křižovatkách byly rozesety ozbrojené hlídky. V dopoledních hodinách 21. srpna měly sovětské jednotky pod kontrolou celé město.

To se ale jen tak nedalo. Největší dav se shromáždil na náměstí Rudé armády, dnešním Moravském. Lidé odstraňovali názvy ulic či směrové tabule na křižovatkách, aby okupantům ztížili orientaci. Výkladní skříně, zdi budov i vozy hromadné dopravy byly posety plakáty a hesly odporu. Řadovým sovětským vojákům přitom bylo řečeno, že proti nim stojí krvelační fašisté, proto se nezdráhali použít svých zbraní.

První den invaze tak byli v ulicích postřeleni tři lidé a zbloudilou kulkou smrtelně zraněn šestnáctiletý učeň Josef Žemlička. Odpoledne téhož dne zastřelil sovětský voják třicetiletého Viliama Debnára, protože reagoval jen vlažně na výzvu zastavit vůz. Voják střílel i po kolemjdoucích, kteří chtěli vytáhnout Debnárova pětiletého syna z auta. Než se chlapci podařilo utéct, krčil se více než hodinu vedle těla svého mrtvého otce. Sovětští vojáci následně auto vykradli a znemožnili přivolané hlídce VB ohledání místa činu.

Střety s okupanty pokračovaly i v následujících dnech, přičemž zraněné a mrtvé si vyžádaly také dopravní nehody. Ve večerních hodinách 29. srpna zastavil na Renneské třídě kvůli technické závadě sovětský obrněný transportér, aniž by však zapnul výstražná světla. Ve tmě do něj narazil vůz příslušníka VB Karla Chalupy, který zemřel při převozu do nemocnice. Ve dnech okupace bylo v Brně zraněno celkem čtrnáct lidí a zabiti tři, do konce roku 1968 narostl počet obětí invaze v Jihomoravském kraji na deset.

Násilí se však opakovalo i o rok později. Na výročí okupace do ulic podle úřadů vyšlo na patnáct tisíc lidí, ovšem podle zahraničních novinářů, kteří se v srpnu 1969 do města sjeli na mistrovství světa v dráhové cyklistice, až dvojnásobek. Komunisté proti demonstrantům postavili přes sedm stovek příslušníků SNB a vojáků a na tři sta příslušníků Lidových milicí.

Nejtvrdší střety se odehrály na náměstí Svobody, kde byla proti pokojnému davu nasazena tři vodní děla, jedno z nich dokonce s chemickým roztokem. Ulice brázdily také čtyři obrněné transportéry a tři tanky s radlicemi, které najížděly do barikád vztyčených na Zelném trhu. Protestující nejspíš nečekali, že se na ně bude střílet, události z 21. a 22. srpna 1969 si však vyžádaly osm těžce zraněných a dva mrtvé. Pachatelé tehdy už ovšem nemluvili rusky, ale česky.

Text: Jaroslav Ostrčilík
Foto: archiv Moravského zemského muzea